Lidstvo stojí na prahu třetího tisíciletí, ale některým se stýská spíš po světě, takovém, jaký byl dřív. Například vévoda Balabam, majitel firmy, kde dříve pracoval nebožtík Ugo Fantozzi, je nešťastný z toho, že zaměstnanci již nemají takový respekt před svými šéfy jako kdysi, ba dokonce, že se on sám k nim musí chovat slušně a stýská se mu po časech, kdy mohl své lidi ponižovat a vykořisťovat. Stýská se mu zejména po Fantozzim, který byl přímo vzorem úslužného a snaživého úředníka. Naštěstí je tu věda, která dala lidem nové, dříve netušené možnosti a jednou z nich je klonování. A právě výzkumy genetického klonování se čirou náhodou Balabamova firma zabývá. Vedení firmy tedy požádá Fantozziho vdovu Pinu o pramínek vlasů po zesnulém manželovi a pokusí se pana účetního naklonovat.
Experiment se zdaří a vytoužený účetní Fantozzi je opět tady. Úslužnější a zdvořilejší než dříve, se vrhne znovu do práce a slouží šéfovi například jako ochotná rohožka. A s ním pochopitelně přicházejí také nové maléry, které ho potkávají na každém kroku, ať už je uvržen do role vychovatele šéfova syna, nebo propadne sázení a musí předstírat, že vyhrál hromadu peněz, nebo jsou při oslavě Silvestra i s manželkou omylem považováni za albánské uprchlíky a deportování zpět do Albánie a jako by to nestačilo, zamiluje se jeho šeredná vnučka do podlého striptéra.
paolo villaggio
8. 2. 2008
1.díl Věčný smolař Ugo Fantozzi se tentokrát představuje ve svém úplně prvním filmu. I v tomto dílu se můžete těšit na jeho hezkou ženu a ještě krásnější dcerku, ale také na jeho trapasy v japonské restauraci, utrpení při odtučňovací kůře, sportovní nadšení při fotbalovém zápase a marnou snahu získat si přízeň slečny Silvaniové.
2.díl
Na první pohled:
Bláznivá italská komedie s věčným lúzrem Fantozzim, která kralovala již v normalizačních kinech.
„Ty jíst! Ty žéresš! Opečovatel! Opečovatel! Cpe se! Všechno sežere!“ Ano, Maléry pana účetního jsou k sežrání.
Italové byli vždycky tvrďáci. Ať si vezmete jakýkoliv filmový žánr, který kdy hyzdil tvář této planety, italská pizza byla pokaždé o něco tvrdší. Místo správňáckého westernu měli superdrsňácký spaghetti western, kde Clint Eastwood likvidoval padouchy na běžícím pásu ne z ideálů, ale Pro pár dolarů, případně Pro pár dolarů navíc. Když George Romero vyjel se zombie hororem, Italové vrátili úder s vlnou fulciovských brutalit tak vyšlechtěných, že jsou u nás dodnes pouhými legendami v lesknoucích se očích videomaniaků. A to samé Italové provedli i s komedií. Stačí jediné slovo: Fantozzi. Jeho život je esence brutálního ponížení a nepravděpodobných análních ataků. Na celém glóbu neexistuje větší outsider než tenhle chlápek, který už ve třiceti vypadal jako svůj vlastní důchodce, s buranskou rádiovkou na hlavě, dálkovým ovladačem v podpažním pouzdře a se dvěma pekelnými kreaturami, kterým z neznámých důvodů říká „manželka“ a „dcera“. A aby toho nebylo dost, ještě ke všemu je to účetní. Fantozziovská série tímto svým třetím snímkem nabrala pořádný dech a vyloudila pořádný pšouk, kterým vás dostane do kolen. Maléry pana účetního nesmazatelně vystřihly jednu z nejvířivějších piruet na poli veseloherních drastik.
3.díl
